|
Rozmístění a morfologie sítí pseudomorfóz mrazových klínů v Rakousku
Dufek, Jaroslav ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Margold, Martin (oponent)
Rakousko se během chladných pleistocenních epizod nacházelo v předpolí blízkého alpského zalednění. Nezaledněné území Rakouska bylo součástí středoevropské periglaciální zóny, ve které se vyvinul permafrost. Rozšíření svrchně pleistocenního permafrostu, jeho charakter, ale i časové zařazení je na území západního okraje Panonské pánve stále nejasné. Svou roli v tom má i to, že představy o charakteristice svrchně pleistocenního permafrostu v této oblasti doposud vycházely zejména z nepřímých biologických či litologických záznamů jako jsou pylová zrna, hlemýždí malakofauna či spraše. Až doposud byla evidence přímých geoindikátorů paleo-permafrostu poměrně omezená, s ojedinělými reliktními mrazovými klíny, kryoturbacemi či sporadickými pozůstatky po termokrasových jezerech a pingách. Práce představuje novou databázi mrazových klínů na území Rakouska, která vznikla na základě publikovaných zdrojů, ale hlavně na základě leteckých snímků dostupných v aplikaci Google Earth Pro. Výsledky podstatně rozšiřují (řádově o stovky lokalit) dosavadní znalosti o výskytu mrazových klínů, které byly na území Rakouska až dosud lokalizovány čistě jen na základě kopaných profilů a půdních sond. Nalezené sítě mrazových klínů jsou indikátorem souvislého paleo-permafrostu a nachází se zejména v nížinných oblastech...
|
|
Morfologie pseudomorfóz mrazových klínů a jejich sítí
Dufek, Jaroslav ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Roman, Matěj (oponent)
Předkládaná bakalářská práce pojednává o fenoménu tvarů periglaciální krajiny souvislého permafrostu jimiž jsou polygonální sítě mrazových klínů a jejich druhotné výplně - pseudomorfózy ledových, písčitých, zemních či složených klínů. Polygonální sítě pseudomorfóz mrazových klínů svrchně pleistocenního stáří jsou nacházeny ve středních zeměpisných šířkách po celé Evropě. Nejčastěji se lze u těchto polygonálních sítí setkat s ortogonálními či hexagonálními tvary. Jsou situovány převážně v oblastech nížin, říčních teras či údolních niv na svazích do sklonitosti 4ř. Jejich distribuce odkazuje na existenci permafrostu v období jeho největšího rozšíření během posledního glaciálu (~17-25 ka BP). Toto období je známé jako poslední periglaciální maximum (LPM; Vandenberghe et al. 2014). Vznik ledových klínů je v současné době vázán především do souvislého permafrostu, jehož pleistocenní jižní hranice byla v západní Evropě stanovena přibližně na 44 -47ř s. š. (Black 1976, Vandenberghe et al. 2014). Výzkumy však ukazují, že za příhodných místních podmínek se ledové klíny vyvíjí i v aridním nesouvislém permafrostu a mohou se vyskytovat společně s písčitými klíny (Kasse 1998). Bylo taktéž zjištěno, že chladné aridní klima není jediným faktorem rozvoje písčitých klínů, ale velký význam má lokální variabilita...
|